Konečně ticho!

Unavený jako kotě uléhám do peřin a přemýšlím o svém dnu, jaký byl. Co jsem mohl udělat líp a co se mi povedlo na výbornou. Zaháním myšlenky na namáhavý zítřek a hlavně se těším, že zavřu oči a v tichu se ponořím do hlubokého spánku. Ve chvílích usínání po něm toužíme všichni. Ale je kolem nás skutečné ticho?

„Ticho“, při kterém si člověk nejlépe odpočine, se prý nachází v úrovni 35 decibelů * a nejlépe se usíná při šumění stromů, řeky nebo moře. Proto dokonce i ve vesmírných stanicích používají zařízení, která generují pozemský šum. Během bdělé části našich dnů na nás působí spíš opak blahodárného ticha, a tím je hluk. Ten si mnohdy vyrábíme sami, když jej pouštíme do sluchátek v podobě hudby, která nám dělá radost, a tak ho jako hluk nevnímáme. Je pravděpodobné, že „technaři“ nebo „rockeři“ by při poslechu stejně hlasité dechovky trpěli stejně, jako trpí „dechovkáři“ při poslechu hlasité hudby, která neladí s jejich psychickým nastavením.

Úroveň hluku do 65 dB není pro lidské zdraví škodlivá. Ovšem záleží na tom, zda se nejedná o hluk, při kterém chceme odpočívat. V úrovni 45–80 dB ve spánku a 65–90 dB při bdění se člověk stává nervóznějším a v lidském těle dochází dokonce k fyzickým projevům těchto nepříznivých okolností (zužují se cévy, zrychluje dýchání, zvyšuje se činnost srdce). Zvuk přesahující 90–120 dB už může při dlouhodobém zatížení poškodit sluch.

Máme svobodu, a tak je na každém člověku, jak hlučné prostředí ve svém soukromí vyhledává. Ve škole, na pracovišti a ve veřejných prostorech platí ale zákonem daná pravidla, díky jejichž dodržování se náš život stává kvalitnějším. Lidské tělo totiž vnímá nejen intenzitu hluku, ale také jeho frekvenci a zabarvení a to vše ovlivňuje doba dozvuku, prostorový útlum a další faktory.

Nechám na fyzikářích, aby studentům správně vysvětlili téma akustiky nebo, chcete­li, působení zvuku na lidský organismus. Z praktického hlediska mohu nabídnout jen příběhy dříve hlučných strojů, které jsou nyní úspěšné téměř po celém světě i díky tomu, že splňují přísné protihlukové normy.

Díky protihlukovým deskám se náš život stává lepším, protože tišším.

A jaký je příběh ztraceného hluku v Gumexu? Naše firma zpracovává protihlukové fólie, které jsou vyrobeny ze zpěněného polyuretanu. Dodáváme je jako desky různé síly s různými variantami povrchu a jejich hlavní uplatnění spočívá v odhlučnění strojů. Ty mají většinou plechové „tělo“, ale plech je z hlediska tlumení hluku velmi špatný materiál. Proto jej potahujeme porézním materiálem – protihlukovou fólií se samolepicí stranou, kterou vyřežeme do požadovaného tvaru a na plechové šasi stroje ji přilepíme. Takže zatímco v hudebním studiu jsou protihlukové desky instalovány na stěny místnosti, ve strojích kolem nás nejsou pro kolemjdoucí viditelné. Ale i díky těmto skrytým součástem strojů, které potkáváme na ulici nebo jsou součástí výrobních hal, se náš život stává lepším. Protože tišším. Slyšíte?

Text: Libor Sedláček

Foto: archiv GUMEXU