Hodiny s průmyslovým designérem děti nadchly

Design je slovo, se kterým se setkáváme prakticky denně a většina z nás má určitou představu o tom, co tento výraz znamená. Naši „druhostupňáci“ si však pod vedením MgA. Martina Tvarůžka (mimo jiné držitele prestižního ocenění Red Dot Design Award, který k nám přijel jako odměna za výhru v soutěži Srdce s láskou radované) vyzkoušeli, že se pod tímto pojmem skrývá mnohem víc než jenom vzhled určitého výrobku.

Pan Tvarůžek nám nejprve řekl něco z teorie a vysvětlil základní pojmy, navrch přidal pár zajímavých historek ze své profesní kariéry průmyslového designéra a pak už přišel čas na samotný workshop.

Žáci se rozdělili do skupinek a začali pracovat. Navzdory předpokladům většiny zúčastněných se nejednalo o tvorbu výkresů a náčrtů (ačkoliv si některé skupinky ve zbylém čase vyzkoušely i tuto činnost), nýbrž o to, vymyslet konkrétní výrobek a následně na něj nahlížet z pozice vývojáře (designéra), který musí myslet na to, jak danou věc vyrobit co nejefektivněji tak, aby co možná nejlépe vyhovovala svému účelu. Žáci tak museli myslet na různé cílové skupiny či na prostředí, v němž se bude výrobek používat, a podle toho přizpůsobit vzhled, materiál i vlastnosti vyráběného předmětu.

Původní záměr byl zadat všem skupinkám stejné téma – sezení, přičemž každá z nich by měla za úkol navrhnout výrobek pro určité místo (park, jídelna, čekárna u lékaře apod.). Nakonec však skupinky dostaly volnost ve výběru tématu, a tak jsme se kromě zmiňovaného sezení mohli setkat s návrhy odpadkového koše, různých druhů obuvi, s pokojovým svítidlem či s bagrem. Na závěr zhruba dvě a půl hodiny trvajícího workshopu nám řečníci jednotlivých skupinek přednesli, jaký výrobek navrhli a hlavně co všechno při tom zohledňovali. Mnohdy jsme se s kolegy nestačili divit, jakým způsobem se děti nevšedního úkolu zhostily a jak u toho uvažovaly.

Nakonec byli nadšení nejenom žáci a učitelé, ale také přednášející, který si místní posluchače nemohl vynachválit. Z pozice učitele mohu potvrdit, že se nám dlouho nestalo, aby žáci zůstávali na školní akci ještě dlouho po jejím skončení a namísto oběda hltali každé slovo designéra, který jim u notebooku popisoval své výrobky.

Text: Vojtěch Král

Foto: archiv Škol Březová