Přichází doba, kdy firmy přestanou lpět na vzdělání?

V České republice existuje opravdu mnoho skvělých firem. Jejich výjimečnost ale úzce souvisí s lidmi, kteří v nich pracují. Právě oni totiž mají inovativní nápady, úžasné znalosti a dovednosti, ale také jsou ochotní udělat pro naplnění svých snů maximum. Díky tomu vznikají nové velmi zajímavé nebo inovativní projekty. Potřeba personální expanze je i dnes stále zřejmá, a pokud se firmě povede získat skvělé pracovníky, svých cílů může dosáhnout vcelku bez větších potíží. Co dnešní firmy tedy brzdí a jak to souvisí se vzděláváním a znalostmi obecně?

Firmy hledají kvalifikované a pracovité zaměstnance. Jako zaměstnavatelé bývají často skeptičtí a nedůvěřiví zejména k mladým lidem nebo těm, kteří nemají vystudovaný příslušný obor. Nejčastěji je k tomu vedou jejich zkušenosti, kvůli nimž snadno podlehnou dnes už všeobecnému názoru, že šikovní lidé v Česku prostě nejsou. Z našeho hlediska vidíme dvě nejčastější chyby, které zbytečně přidělávají šéfům firem nové vrásky na čele.

Lpění na znalostech

To, že většina zaměstnavatelů lpí na znalostech, je zřejmé. Ale dnes už víme, že dosažené oficiální vzdělání není vždy stoprocentní jistotou, že absolvent požadované schopnosti a dovednosti má. Předpoklad ano, ale ne jistota. Spoléhání se vede ke zklamáním a pak se může zdát, že nám kvalifikovaní lidé už jen vymírají.

Na druhé straně je mnoho lidí, kterým oficiální vzdělání sice chybí, ale schopnosti ne. Jak je to možné? Stává se stále častěji, že mladí lidé studují obor, který je moc nezajímá, a školou tak trochu „proplují“. Mají pak papír, ale ne zájem. Neznamená to, že všichni dnešní studenti obecně postrádají zájem, jen je to jiný obor nebo zaměření, co je láká víc. Vlastní iniciativa je pak často cennější než oficiální vzdělání, protože to si časem, chtějí-li se oboru věnovat dlouhodobě, mohou doplnit.

Opravdovým klíčem je tedy zájem. Ten je zdrojem energie, který způsobí, že ochota něco se naučit enormně vzroste. A tím i přínos takového pracovníka pro vaši firmu.

Nefungující zaškolování

Další zkušeností, která vede k výše zmíněné skepsi, jsou neúspěchy firem v oblasti interní kvalifikace a tréninku. I když se zaměstnavatel snaží nedostatek znalostí nebo praxe dohnat zaškolováním svých lidí, vždycky se mu to nepovede. Důvodem však není to, že by všichni lidé (nebo třeba nějaká skupina, jako jsou „dnešní mladí“) nebyli šikovní nebo pracovití. Jen mezi nimi existují rozdíly v přístupu k práci.

Obecně bychom mohli tento přístup nazvat produktivita. Tu ale člověka nenaučíte při vstupním zaškolení, dokonce nepomůže ani intenzivní kvalifikace nebo dlouhodobé promlouvání do duše. Buduje se už v dětství a dospívání, kdy se jedinec učí a pozoruje, co funguje a co mu potenciálně zajistí lepší úroveň přežití. Dnes už poměrně často slýcháme, že poskytnout dítěti vše, co chce a potřebuje, bez jeho námahy nemívá dobrý konec.

Obecně známým principem je jednoduše „co dáš, to dostaneš“. Pokud člověk pomáhá, vytváří něco hodnotného, je vlastně jisté, že se mu to dříve či později vrátí zpět. A pokud se toto naučí už v dětství, dostal do vínku schopnost, díky níž nemusí čekat, co mu kdo dá, ale může být sám králem svého vlastního prostoru, ve kterém se v životě bude pohybovat.

Dostatek pracovitých lidí se zájmem o věc

Jak tedy zajistit, aby nám i v budoucnu nechyběli pracovití lidé se zájmem? Starejme se o to, co zajímá naše děti a studenty, a to podporujme, jak to jen půjde. Nedopřávejme dětem a mládeži vše bez práce a nechme je překonávat překážky, aby pocítili ten skvělý pocit ze své vlastní kompetence. Pak zvládnou všechno, i když na to třeba nebudou mít školy.

Text: Lucie Spáčilová

Foto: archiv Performia