Putování za buňkou

Jak putuje DNA v elektroforéze? Jakou barvu mají buňky pod mikroskopem? Berou si vědci čelovku do temné komory? Odpovědi na tyto a desítky dalších otázek si kladou malí a velcí školáci i dospělí, kteří nahlédli do světa vědy a váhají, zda vejít dál. Otevřené dveře pro všechny zvídavé i ty, kteří by rádi přírodní vědy studovali, jsme našli v centru Bioskop na Masarykově univerzitě v Brně.

„Chtěli jsme svět vědy představit zábavnou formou a vytvořit laboratoř, kam mohou nejen děti, ale i dospělí přijít, vyzkoušet si jednoduché vědecké pokusy, přiblížit se tak přírodním vědám a pochopit děje, které v přírodě probíhají,“ řekl nám hned v úvodu předseda vědecké rady Bioskopu Lumír Krejčí. O takovém centru už s kolegy uvažoval před pěti lety, kdy se inspirovali ve Vídni.

Už samotný průchod chodbami univerzitního kampusu je pro děti zážitkem. I v nás vyvolal povznášející pocit, obzvláště když jsme se dozvěděli, že centrum Bioskop je v sousedství nejlepších výzkumných pracovišť Masarykovy univerzity.

Před vstupem do něj jsou připraveny desítky bílých plášťů, a to hlavně v malých velikostech pro nejmenší vědce. V laboratoři je živo. Žáci šesté třídy z brněnské ZŠ Jana Babáka krouží v malých skupinkách kolem několika mikroskopů, nadšeně si vyměňují dojmy a ty pak sdílejí s vedoucími kurzu a se svojí paní učitelkou.

Poprvé v životě v bílém plášti

„Tento kurz o buňce využívám pravidelně,“ říká Marcela Kovaříková, učitelka přírodopisu. „Žáci šesté třídy se v něm dozví nejen spoustu zajímavostí o buňkách, ale mnoho věcí si hned vyzkouší. Kurz je také skvělým úvodem do mikroskopování. Děti se nadchnou, jsou motivované a pak už se mi ve škole lépe pokračuje.“

Paní učitelka Kovaříková spolupracuje s centrem Bioskop čtyři roky, tedy od samého začátku. Tenkrát se přišla podívat a rozhodla se kurzy využívat pro výuku. „Nedávno si žáci deváté třídy na Bioskop vzpomněli a ve třídě se rozproudila zajímavá diskuze. Potěšilo mne, když jsem z jejich debaty vycítila, jak hlubokou stopu v nich zkušenost se zdejší laboratoří a také návštěva univerzity zanechaly. Přesně tyto momenty pak mohou mít velký vliv na to, kam se cesty dětí ubírají po základní škole dál. Tím jsem si jistá.“

Před odchodem z Bioskopu si děti nadšeně povídají o tom, co právě zažily. „Byli jsme tu poprvé,“ říká dvanáctiletá Nikol, „o buňce jsme se sice učili, ale tady jsem slyšela hodně nových informací. Také jsme mikroskopovali kousky cibule, prohlíželi jsme si její jednotlivé buňky.“

„Viděli jsme svoje vlastní buňky, které jsme získali z pusy,“ dodává spolužačka Julie. „Líbil se mi pokus, kdy jsme odebrali vzorky například z podlahy, z klíčů nebo z rukou a zkoumali jsme, kolik je tam bacilů. Poprvé v životě jsem na sobě měla bílý plášť.“

Martina nejvíce zaujal pokus s modrou skalicí, při kterém se v nádobě smísí vodní sklo, voda a skalice modrá. „Vznikly nádherné modré sloupce krystalů,“ líčí svůj dojem Martin. „V laboratoři jsme se mohli na cokoliv zeptat, dělali jsme celkem čtyři pokusy.“

Slyšet a zapomenout. Vidět a pamatovat si. Vyzkoušet a pochopit.

Alespoň na chvíli co dítě, to vědec

„Jsem rád, že do Bioskopu chodí velké množství dětí, odcházejí spokojené a všechny se samozřejmě chtějí stát vědci,“ hodnotí s úsměvem Lumír Krejčí velkou návštěvnost. „Přes popularizační část kurzů můžeme objevit děti, které o vědu budou mít skutečně zájem. Bioskop jim nabízí prostředí, kam mohou chodit, kde pro sebe najdou kroužek nebo příměstský tábor. Starším dětem pak pomáháme zprostředkovat práci na vědeckém projektu zde, na univerzitě. Sám jsem se v době studií k takové příležitosti dostal velmi pozdě a vím, že teprve vlastní zkušenost může člověka nasměrovat k tomu, aby se vědě věnoval.“

Starší děti, především středoškoláci, už samy cítí potřebu jít do vědecké laboratoře, chtějí si vyzkoušet experimenty i vědecký projekt. Někteří studenti jsou nesmírně nadaní, ambiciózní a motivovaní. „Takové studenty se prostřednictvím ‚matchmakingu‘ snažíme propojovat s Jihomoravským centrem pro mezinárodní mobilitu, které částečně některé středoškolské činnosti financuje,“ vysvětluje Lumír Krejčí. Nejmotivovanější studenti pak procházejí kurzem v Bioskopu a zároveň získávají screening svých schopností. Absolvují přednáškový blok vedoucích různých laboratoří a vybírají si témata, ke kterým se chtějí přihlásit.

S Bioskopem mohou učitelé počítat

Pro pedagogy představuje Bioskop centrum, které jim umožňuje doplnit výuku vědeckými pokusy. Ve školách pro ně mnohdy není dostatečný a vyhovující prostor nebo chybí přístrojové vybavení. Na pracovníky Bioskopu se učitelé obracejí i ve chvíli, kdy mají ve třídě talentovaného žáka, který hledá nějaké další příležitosti.

Kromě popularizačních kroužků pro žáky základních a středních škol nabízí Bioskop i kroužky pro dospělé. Spolupracuje například s Univerzitou třetího věku, speciální kroužky pořádá pro pedagogy. „Snažíme se pedagogům ukázat metodiky, které pak mohou použít při výuce, chceme vytvořit kufřík, který by si mohli pro provádění pokusů půjčit,“ doplňuje Lumír Krejčí.

„Nemáme ambice obsluhovat celou republiku, pokud by podobné centrum vzniklo v Praze nebo v Liberci při některém z výzkumných center, může to jedině pomoci. Své know-how jsme ochotni předat i centru, které by se chtělo orientovat jiným směrem, například na technické vědy.“

Na 7000 návštěvníků laboratoře

Koordinátorkou Bioskopu je Petra Matulová, která strávila několik předchozích let prací v laboratoři, v týmu Lumíra Krejčího. „Od roku 2013 do konce loňského roku jsme zde měli přes 350 kurzů, celkem u nás bylo přes 6800 různých účastníků,“ informuje nás.

Školáci z prvního stupně základních škol provádějí jednoduché pokusy, například důkaz oxidu uhličitého, důkaz chlorofylu, dozvědí se, jak vypadá a z čeho se skládá buňka a jaké plní funkce. Další kurz je například z oblasti paleontologie. „Žáci prvního stupně si s sebou odnášejí na památku například odlitek trilobita nebo vlastnoručně vyrobenou buňku,“ vysvětluje Petra Matulová.

Žáci a studenti (12+ a 16+) už dostávají protokoly, ve kterých mají zaznamenané postupy jednotlivých pokusů, z nichž některé si mohou vyzkoušet i doma. Tyto kurzy už jsou odbornější, zaměřené vždy na jedno téma. Například v DNA ateliéru si studenti sestavují model DNA, izolují si ji a dívají se na buňky pod mikroskopem.

V jiném kurzu si mohou ověřit, zda nakoupené potraviny opravdu obsahují přísady živočišného původu uvedené na etiketě. Baví je také měření pH jednotlivých roztoků i přineseného nápoje, vyrábějí si svůj vlastní indikátor z červeného zelí. Mohou se ponořit do tajemství mikroorganismů a dozvědět se spoustu novinek a zajímavostí z tohoto světa. Středoškoláci si oblíbili metodu PCR (polymerázová řetězová reakce), což je důležitá metoda molekulární biologie a genetiky, která se využívá téměř ve všech laboratořích.

Děti a studenti pracují v malých skupinkách na minimálně šesti stanovištích. Kurzy vedou dva lektoři. Buď to jsou studenti Masarykovy univerzity, nebo vysokoškoláci, kteří na univerzitě pracují v laboratořích a zároveň i učí.

Nejrůznějších kurzů nabízí Bioskop víc než třicet, liší se délkou, náplní i formou a samozřejmě i tím, komu jsou určeny. V době, kdy jsme toto pracoviště Masarykovy univerzity navštívili, právě připravovali novinku – kurz s názvem Budiž světlo, určený pro veřejnost. Pokud se tedy chcete dozvědět, zda se dá světlo rozložit a zase složit, jaký je rozdíl mezi chemickým a studeným světlem, proč některé látky svítí i potom, co původní zdroj světla zhasl, nebo jak to mají živočichové se světlem, můžete přijít zkoumat světlo i vy.

Své know-how jsme ochotni předat i centru, které by se chtělo orientovat jiným směrem, například na technické vědy.