Jeden za všechny, všichni za jednoho

Text Lucie Spáčilová TECH EDU 3 / 2016

Při sportovních utkáních nás často svými nečekanými výkony překvapí i tabulkově nejslabší družstvo, když se vybičuje k nevídanému výkonu. Podmínkou úspěšnosti jakéhokoli týmu je totiž silný společný účel a cíl. A nemusí to být vždy první místo v nějaké soutěži. Stal se zázrak? Nikoli, zafungoval sehraný tým.

Týmy najdete všude kolem, i vy sami jste členy hned několika týmů, které mají společný účel. Máme tu rodinu, firemní tým, fotbalové mužstvo nebo hudební skupinu. I třída plná žáků v čele s třídním učitelem je tým a tak bychom mohli pokračovat. Určitě jste si všimli, že ne všichni jsou v týmech svým postojem, aktivitou a zodpovědností stejní. Naopak, existují mezi nimi značné rozdíly. Pojďme se tedy na ně podívat.

Tahoun

Tím nejsilnějším a nejstabilnějším je „tahoun“. Ví přesně, co má dělat, a přispívá velmi intenzivně. Nesedí a nečeká, až mu někdo řekne, že má něco dělat. Sám přebírá iniciativu, spekuluje a přemýšlí, jak věci zlepšit, a opravdu svá zlepšení uvádí do života. Jeho příspěvek k výsledku celku je neoddiskutovatelný a obrovský stejně jako jeho nasazení. Je to někdo, kdo dokáže posouvat celý tým o velký kus kupředu. Když by tým o takového člověka přišel, výrazně by to pocítil a nedařilo by se mu tak dobře.

Pomahač

Dalším typem je „pomahač“ (nebo také „vykonavač“), který dokáže hodně pomoci. Není většinou tak samostatný a jeho výkon do velké míry ovlivňuje vedoucí týmu – pokud je sám „tahounem“, dokáže z něj dostat to nejlepší. Jeho velké plus je vysoká ochota něco dělat, přispět a „zamakat“. Když má dobré vedení a ten správný trénink, může se posunout do pozice „tahouna“. Tento typ člověka je pro tým také velmi důležitý, zvládá hodně práce a pozitivně ovlivňuje jeho celkový výsledek.

Slabý pomahač

Už ne tak dobrý, ale stále ještě spíše pozitivní je třetí typ člověka. Je to „slabý pomahač“ (nebo „neochotný vykonavač“). Protože jeho ochota přispívat a podílet se na nějaké námaze je nízká, také jeho podíl na celkovém výsledku je už dost pochybný. Někdy se dokonce jen veze a využívá spíše výhod toho, že je členem týmu. Doopravdy potřebuje vysokou kontrolu, aby přispíval trvaleji. Když se nikdo nedívá, má tendenci zpomalit nebo se dokonce zastavit. A tím týmu prostě nepomáhá.

Potížista

Čtvrtý typ člena týmu je trochu záhadou. Někdy totiž může týmu přispět a udělat skvělou věc, která ho posune o jeden krok vpřed směrem k cíli, a vzápětí udělat něco, co ho zase hodí o dva kroky zpět. Právě ten fakt, že sice někdy umí a pomůže, ale jindy zase vše pokazí, je nepříjemný. Pokud to s ním v týmu zkoušíte stále znovu a znovu, nakonec zjistíte, že jste ztratili čas. Kdybyste navíc podtrhli a sečetli všechny kroky vpřed a vzad, které zapříčinil, nejspíš byste zjistili, že stál na místě. Doopravdy byl jeho příspěvek tedy nula. Možná přispěl rozrušením zbylých členů týmu, kteří mají raději, když se mohou na kolegu spolehnout – a to zde nebylo možné. Tento typ je pojmenován jako „potenciální zdroj potíží“.

Váš tým musí vědět, kam jde a proč.

Brzdič

A pak je tu ještě pátá skupina, která doopravdy problémem je – „brzdič“. Ten týmu záměrně škodí, ale aby mohl zůstat, dělá to skrytě. Proto může klidně vykřikovat hesla a bít se v prsa jako nejvěrnější člen týmu a zároveň ve stejnou chvíli vrtat díru do vlastní lodi. Je to možná až neuvěřitelné, ale opravdu takoví lidé mohou být i ve vašem týmu. Jsou velmi chytří, protože ví, jak nepřispívat a naopak škodit, a zároveň před ostatními vypadat absolutně nepostradatelně. Tato pozice „nenahraditelnosti a nepostradatelnosti“ mu velmi vyhovuje. Někdy zůstává až roky neodhalen. A šéf si může hlavu rozlámat nad tím, proč jeho tým nedosahuje lepších výsledků, když na to stoprocentně má. Kdyby hned odhalil „brzdiče“, znal by odpověď. V týmu stačí i jeden jediný, aby vznikl velký problém. Jakmile „brzdič“ odejde, může se všem značně ulevit a dosahování cílů je rázem snazší.

Tři největší nebezpečí pro váš tým

Ať už jste součástí dvou, tří nebo třeba deseti týmů, bylo by skvělé, kdybyste prověřili, zda jsou si v každém jednotlivém týmu všichni členové vědomi účelu, tedy důvodu, proč chtějí docílit toho, čeho docílit chtějí. Protože pokud účel neznají nebo mají každý svůj jiný účel, může to být první velká brzda úspěchu.

Druhou brzdou může být samotná osoba nebo i více osob ze zadní části vozu. Tito „brzdiči“ opravdu mohou skrytě škodit, aniž by si toho kdokoli všiml. Když se ale zaměříte na reálné výsledky (to, čím přispívají, co firmě přináší) jednotlivých členů týmu, pak zjistíte, že tento „brzdič“ doopravdy žádné nemá. Možná se jen schovává za výsledky někoho jiného nebo mlží.

Třetím nebezpečím, které může způsobit, že právě váš tým bude oslabený, je fakt, že ztratíte „tahouny“. To, že pracují na maximum, není dobré brát automaticky, nebo to dokonce přehlížet. Ignorace je ten největší trest pro každého. Proto nikdy netrestejte své nejlepší členy týmu. Dokonce i když máte hodně práce s těmi problémovými, nedopusťte, aby se „tahouni“ cítili jako nedůležití.

Přeji vám, aby váš tým vždy věděl, kam jde a proč, a nikdo mu nebránil v cestě.

Celý článek si přečtěte v tištěné verzi TECH EDU 3 / 2016 na straně 20-22.