Vítězové Světla na cestu se podívají do výroby

Podle některých odborníků se schopnosti člověka skládají z deseti procent z vrozeného talentu a zbylých devadesát procent se rozvíjí praktickou zkušeností a úsilím. Na setkání redakce s paní učitelkou Evou Andrýskovou ze Základní školy Polešovice nás zajímalo, jak se u nich rozvíjejí talenty. Polešovičtí osmáci totiž zvítězili v prvním ročníku zvláštní ceny Světlo na cestu.

Čekali bychom, že budete učit alespoň matematiku, a vy jste učitelkou češtiny a občanské výchovy. Co vás inspirovalo k rozhodnutí zúčastnit se této poměrně náročné a spíše technické soutěže?

Důvod byl prozaický. Naše škola prošla v uplynulých letech rozsáhlou rekonstrukcí, která se promítla i do jejího vnějšího vzhledu. Jako logo máme pastelku, která je po rekonstrukci zobrazena i na plášti budovy. Barevné ladění omítky symbolizuje krásu přírody, optimismus a tvořivost. Moji osmáci si podobu pastelky zvolili také jako tvar pro venkovní světlo, které má všem kolemjdoucím symbolizovat tuto harmonii a posvítit na cestu.

Jednou z hlavních soutěžních podmínek byl předpoklad vyrobitelnosti navrženého předmětu, který je v praxi klíčový. Jak jste se s ním poprali?

Nejzapeklitější byla právě ta realizovatelnost, protože jsme neměli žádné povědomí o průmyslovém designu. Preferovali jsme hlavně tvar a barevnost. Kudy jsme chodili, lámali jsme si hlavu, jak pojmout navrhovaný produkt taky technologicky. Nějakou dobu nám trvalo, než jsme si uvědomili, že nenavrhujeme umělecký, ale užitný předmět, u něhož hrají důležitou roli technické parametry.

Vy jste neměli vůbec žádné zkušenosti se zhotovováním třeba jen malých předmětů?

Jen v omezené míře. Učitel výtvarné výchovy je výkonným umělcem a zabývá se výrobou artefaktů z odpadových materiálů. Děti se o jeho dílo zajímají a zkouší si něco vyrobit i samy.

Jaké máte ve škole vybavení a materiální podmínky pro trénování manuální zručnosti a tvůrčího myšlení?

Škola se soustřeďuje hodně na environmentální výchovu, ale je poměrně dobře vybavena i pro pracovní výchovu. Naše vedení využilo možnosti čerpat prostředky ze strukturálních fondů, výzvy číslo 57 pro zkvalitnění praktické výuky. Žáci ve speciálně vybavených učebnách vyrábějí ve spolupráci s učiteli například šperky, budky pro ptáky nebo domečky pro hmyz.

Jsme známí jako národ kutilů. Nezkoušeli si vaši svěřenci něco jednoduchého vyrobit nebo opravit doma?

Dneska už je málo příležitostí. Žijeme sice na vesnici a k práci rukama se někteří žáci dostanou, ale životní styl se velmi mění a mezi dětmi jsou velké rozdíly. Nicméně se snažíme vyrábět i jednodušší vybavení do školy, například výstavní panely na chodby. Pro mé žáky to byla vítaná příležitost prosadit se se svým návrhem a cena Světlo na cestu je jen příjemným finále, s nímž jsme ani nepočítali.

Měli jste už šanci podívat se, jak to chodí ve výrobě? Jak funguje taková malá nebo střední firma?

Děti byly na exkurzi v Aircraft Industries v Kunovicích nebo v Alucast Tupesy, ale rádi využijeme pozvání sponzora soutěže a majitele společnosti Filák k návštěvě jeho přerovské firmy. Už se na to všichni těšíme stejně jako na to, až nám před školou naši Pastelku postaví.