Pavel Bartko: Dřív nebo později každý zjistí, že je bezpečák

Patříte mezi ty, kteří práci bezpečnostního technika podceňují? Tvrdíte, že na prověrky BOZP a stálé kontroly není u vás moc času, protože musíte „tvořit hodnoty“? Takové to „rychle to tu podepiš a hurá do práce, vždyť my nejlépe víme, co potřebujeme, a hlavně to tak funguje už leta, tak jakýpak copak, nebudeme z toho dělat vědu“. No to hoďte zpátečku! Zapálený bezpečák-praktik je totiž pro firmu poklad. Tedy ten, co bere svou profesi jako poslání, hledá nová řešení a dokáže lidi pro věc nadchnout. Pokusíme se vás o tom přesvědčit, protože jednoho takového známe. Jmenuje se Pavel Bartko a je bezpečákem tělem i duší. Tedy správně EHS managerem (pozice zahrnuje vedle bezpečnosti práce i ochranu životního prostředí – pozn. red.) ve známé farmaceutické společnosti Cayman Pharma.

Tak jak je to s tím podceňováním bezpečáka? Nebo jinak: jak to změnit?

Jen znalostmi legislativy všechny neoslníte, mám pravdu? Jak se říká, nejlepší je zkouška ohněm nebo taky v boji poznáš přítele. Hned zkraje mého působení v Caymanu jsme měli pracovní úraz. Při práci došlo k potřísnění poměrně silnou kyselinou. Když jsme začali zkoumat, proč se to stalo, vyvstala otázka, zda daný pracovní postup je skutečně vhodné provádět s těmi ochrannými pomůckami a technickým vybavením, které máme. Dospěli jsme k závěru, že je třeba najít jiné řešení, které podobné riziko eliminuje. Ve spolupráci s externí firmou se mi pak podařilo vyvinout nástroj na přelévání chemické látky, takže není už dál potřeba, aby u této operace byl člověk v extrémní blízkosti – a díky tomu může práci provádět bez dýchacího přístroje. Novým technickým řešením jsme umožnili, aby pracoval bezpečněji – už to tak funguje. Zaměstnanci samozřejmě tento přístup a změnu uvítali.

Dobrá věc se prosadí sama

Získal jste tím mezi lidmi respekt, je to tak?

Ano, u mnohých to byl mezník a začali mě brát. V rámci nově zřízené pozice EHS managera je na bezpečnost práce kladen mnohem větší důraz zejména z praktického pohledu.

V Caymanu nejste ještě ani rok, ale i tak jste tu hodně změnil. Například se prý lidé na vaše školení těší. Jdete k věci a není to nuda.

Víte, jsem spíš praktik, samotného by mě pouze čtení norem nebavilo. Takže žádné dlouhé přeříkávání paragrafů, podepisování lejster a vyhrožování pokutami. Moje školení jsou neformální, formou diskuze a interaktivních prezentací, obrázkových rébusů a tak podobně. Aby byla zábavná a aby si na nich člověk uvědomil, že je to právě on, kdo za bezpečnost odpovídá a může ji nejvíc ovlivnit. Snažím se vtáhnout kolegy do vzpomínek, jejich vlastní zážitky jsou tím nejlepším školicím materiálem. Sami pak dojdou k názoru, že řeší bezpečnost dnes a denně a nejenom v zaměstnání. I proto jsem si udělal kurz andragogiky, abych pochopil, jak vzdělávat a motivovat dospělé, aby věc vzali za svou. Bez podpory zaměstnanců se totiž mohu se svým týmem snažit sebevíc, ale výsledek nebude jistý.

Nové laboratoře jsou jen jednou z mnoha investic do zlepšování pracovního prostředí a inovací, jimiž společnost Cayman Pharma v nedávné době zvýšila svou efektivitu: „V loňském roce jsme do této oblasti investovali 22 milionů korun a letos to bude 33 milionů. V příštích osmi letech pak plánujeme investice za dalších 150 milionů,“ konstatuje finanční ředitel David Králík. Společnost je mezinárodním lídrem mezi farmaceutickými firmami produkujícími aktivní substance na prostaglandinové bázi.

Skoronehody kolem nás

Dobře, zaměstnanci budou aktivní u vás na školení a pak se budou snažit bezpečnost práce dodržovat. Nebo mohou pomoct ještě nějak?

Významně! Víte, jsme společnost certifikovaná podle ISO 45 001 v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci, a to předpokládá, že umíme také identifikovat potenciální „podhoubí“ možného nebezpečí. Snažím se vštípit lidem, že je dobré se rozhlížet a vnímat nebezpečné chování či stavy ještě dřív, než k nehodě dojde. Pracujeme s termínem „skoronehoda“.

To čtenářům prosím vysvětlete.

Skoronehoda je událost, při níž došlo ke škodě, ale ne ke zranění, což je spíš otázka shody náhod nebo štěstí. Kdyby se totiž odehrála jen trochu jinak, ke zranění by došlo. Například vám na pracovišti vytekla voda, ale vytřeli jste to a nic se nestalo. Nikdo naštěstí neuklouzl a nezlomil si nohu. Ale lehce se to mohlo stát. Nahlásíte kapající kohoutek jako skoronehodu a my ho rychle opravíme.

Kdo my? Znamená to, že máte ve svém týmu údržbáře?

Ano, celkem pět odborníků. Mám na starosti i oblast údržby, můžeme problémy řešit bez zbytečných prodlev. Pracuji v oblasti bezpečnosti práce už dvacet let, pohyboval jsem se hodně například v automotive. Údržbu mám pod sebou až tady v Caymanu, ale je to velmi praktické.

Nestačí hasit požáry. Musíme se umět rozhlížet a vnímat nebezpečí dřív, než k nehodě dojde.

Vraťme se ještě k tomu nahlášení skoronehody. To zaměstnanci vyplní nějaký papír nebo vám zavolají?

V souvislosti s rozsáhlou digitalizací naší firmy, která probíhá napříč odděleními už delší dobu, posouváme také evidenci bezpečnosti práce, údržby, a tedy i skoronehod do elektronické podoby. Konkrétně využíváme cloudové řešení v chytrém telefonu. Momentálně ho testujeme na skupině asi třiceti spolupracovníků a je neuvěřitelné, jak se to osvědčilo. Během prvního týdne jsme měli padesát požadavků na změnu, všichni jsou z toho nadšení. Jde totiž o velmi jednoduché a skvěle fungující řešení. V budoucnu by ho měli mít možnost využívat všichni zaměstnanci.

Když to kope, něco není v pořádku

Co dalšího se vám v nedávné době podařilo pro ochranu zdraví kolegů udělat?

Těch zlepšení je hodně, za všechny bych zmínil oblast elektrostatiky. Ne všechny pracovní prostory byly totiž dřív chráněny proti vzniku elektrostatických výbojů. Enormní zátěž elektrostatikou jsme vyřešili během dvou týdnů, ovšem žijeme v době syntetických materiálů, které elektrostatický náboj vytvářejí. Takže provádíme preventivní měření statického náboje, abychom měli přehled o tom, že je ta situace stále stejná, tedy bezpečná. Protože to, že se nějaká opatření nastaví, neznamená, že budou bez problémů neustále fungovat. Musí se kontrolovat. Mimochodem, pravidelná měření nejrůznějších ukazatelů a hodnot jsou u nás na denním pořádku. I tady přichází ke slovu digitalizace, takže většinu z nich mohu hlídat ve svém mobilním telefonu.

U nás ve firmě se fandí inovacím, a to mě baví.

A na jakém novém projektu pracujete nyní?

Ve firmě jsou jich desítky, mám na starosti více než deset projektů, většina z nich je v milionovém objemu. Podílíme se například na rozsáhlém stěhování výzkumných laboratoří z jedné budovy do druhé. Na něm bych rád ukázal, jakou podporu máme u vedení firmy. Na začátku totiž byla jen myšlenka přestěhování laboratoří jedna ku jedné. Ale pak jsme zjistili, že potřebujeme víc laboratoří a že je třeba je lépe vybavit, protože některé nesplňují to, co od nich do budoucna očekáváme, ani požadavky na bezpečnost práce. Kupříkladu je třeba víc digestoří – a pro ty víc vzduchu, tedy přišla na řadu nová vzduchotechnika. Ta si vyžádala využít lépe elektrickou energii, což znamenalo rekuperaci. A zamysleli jsme se i nad další úsporou zdrojů, které budou čím dál dražší, a tak jsme dospěli k výměně klasického osvětlení za LED svítidla. Nejen v laboratořích, došlo i na kanceláře… Vedení firmy ke všem těmto původně neplánovaným investicím přistoupilo víc než vstřícně, i když rozpočet narostl o řád. Novým myšlenkám a postupům je nakloněno, což není všude obvyklé.

Ale právě díky podobným inovacím se daří vaší firmě obstát i v nelehké době.

Například uvažujeme o koupi 3D tiskárny, protože nám v uplynulých měsících vázly dodávky jednoduchých náhradních dílů, které bychom si pomocí tiskárny dokázali vyrobit sami. A tak se chceme na podobné výpadky připravit a být univerzálnější. Ale také se tu ctí zákazník. Mimo jiné se chystá nemalá investice do nových čistých prostor pro výrobu veterinárních léčiv/ prostaglandinů. Neurčuje nám to žádná legislativa, ale přání zákazníka. Ano, fandí se tu inovacím, a to mě baví.

Dovolte na závěr osobní otázku. Máte nutkání neustále monitorovat okolí z pohledu bezpečnosti? Třeba doma?

Ano, doma mi to někdy vyčítají. Například když upozorňuji rodinu, aby nenechávala boty za dveřmi, že se nám tak zmenšuje únikový prostor :)

Text: Jana Jenšíková

Foto: Marek Jenšík